|
Zdravotní postižení je jedním
z faktorů, které vedou k dlouhodobé nezaměstnanosti a k vyloučení
ze společnosti (1). Osoby se zdravotním postižením (OZP) tvoří
velkou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných. K 30.11. 2005 bylo v
Praze evidováno celkem 2922 nezaměstnaných OZP, což je téměř
12% z celkového počtu 24766 nezaměstnaných (2). Přibližně
dvě třetiny nezaměstnaných OZP jsou bez zaměstnání déle než
12 měsíců (3). Přestože je Praha místem s nejnižší nezaměstnaností
v ČR, situace zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání
se v hlavním městě v posledních letech výrazně zhoršila. V
lednu 2002 připadalo v Praze na jedno volné pracovní místo
8,21 uchazečů. V lednu 2004 již 16,94 a v lednu 2005 dokonce už
19,82 uchazečů, což dokládají výsledky šetření prováděného
Národní radou zdravotně postižených (4). Ač jsou podniky při
zaměstnávání zdravotně postižených zvýhodňovány (5), stále
nevzniká dostatek vhodných pracovních pozic pro OZP. Zaměstnanci
úřadů práce konstatují, že vytváření pracovních míst
pro OZP na volném trhu je spíše výjimečným jevem, stejně
jako aktivní vytváření vhodných pracovních podmínek pro
osoby se sníženou mobilitou (6). Šetření u zaměstnavatelů
prokázalo, že nejvážnějším problémem při zaměstnávání
OZP je vyšší nemocnost u některých skupin těchto osob, na
druhém místě pak nedostatečná kvalifikace a nižší pracovní
výkon (7). Pokud již zaměstnavatelé povinných 5% OZP zaměstnávají,
jde spíše o postižené, jejichž pracovní omezení jsou minimální.
Podpory se pak nedostává obrovskému počtu OZP, jejichž postižení
skutečně představuje vážné překážky v práci (8). Vozíčkáři
při individuálních rozhovorech mezi hlavními příčinami,
které jim brání nebo znepříjemňují vykonávání zaměstnání,
nejčastěji uváděli problémy s dopravou do zaměstnání, a to
především vysoké náklady na provoz speciálně upraveného
vozidla, či vysokou fyzickou a časovou náročnost každodenního
cestování MHD, problémy s bezbariérovým přístupem na
pracoviště a nevyhovující délku a počátek pracovní doby.
Stěžovali si na enormně nízký počet nabízených pozic vhodných
pro osoby se sníženou mobilitou, které by zároveň odpovídali
jejich kvalifikaci, dovednostem a zkušenostem, nebo pozic, které
by mohli vykonávat z domova prostřednictvím nástrojů informačních
technologií. Že jsou počítače a internet pro OZP
neocenitelnou pomůckou při jejich začleňování do společenského
dění dokládá také 32 soutěžních příspěvků v literární
soutěži "Internet a můj handicap" vyhlášené sdružením
BMI (9).
Se zájmem o práci z domova
prostřednictvím internetu a telefonu ze strany vozíčkářů
jsme se setkali při hledání vhodných kandidátů na pozici
fundraiser. Když jsme v říjnu 2005 prostřednictvím centra
Paraple oslovili cca 120 vozíčkářů, měli jsme během týdne
10 zájemců o tuto práci, kteří splňovali dané předpoklady:
základní dovednosti práce s počítačem, vlastní PC a připojení
k internetu a bez vad řeči. Při následných osobních
pohovorech jsme zjistili, že většina uchazečů má ale jen
minimální zkušenosti s telefonickým kontaktováním firem a s
informačními systémy pro správu kontaktů a vztahů se zákazníky.
Zde vznikla myšlenka vyškolit skupinu cca 12-15 OZP na komunikační
dovednosti po telefonu, práci se systémem CRM a fundraising, umožnit
jim získat praktické zkušenosti na tréninkové pozici a úspěšné
absolventy poté zaměstnat v našem sdružení. |
|
